Sanforizace je v podstatě úprava džín, která zajistí, že se po prvním vyprání džíny nesrazí tak, že jsou pak až o dvě čísla menší čili nepoužitelné. Nebylo tomu tak vždy. Proces
Sanforizace je vynálezem Sanforda Lockwooda Cluetta a Jared C.Foxe. Pánové tuto technologii vynalezli v roce 1928. Sanford Lockwood Cluett si nechal tento proces patentovat v roce 1930 pod jménem Sanfor
®. Poprvé byla sanforizace použita v Erwin Mills při výrobě JC Penney's Big Mac Overallu (ten se vyrabí dodnes, viz třeba
zde). Až v roce 1938 použil sanforizovaný denim Lee a také Levi's, ti však zatím pouze pro dámskou řadu džín. Pro zájemce o technické detaily procesu uvadím odkaz
sem.
V dnešní době je z čistě praktických důvodů sanforizován téměř všechen denim, vyjímkou jsou některé materiály z Japonska a možná i denim z nějakých malých obskurních tkalcovských dílen. Sanforizace žádným způsobem neovlivní kvalitu nebo barvu denimu. Jen a pouze zamezí zmenšení džín při prvním stykem s vodou (vyprání nebo soaking - viz dále).
Nyní uvedu konkrétní příklad z praxe. Moje džíny
Momotaro Vintage Raw sanforizované nejsou, tudíž vyžadovaly jistou přípravu před prvním vypráním. Mohlo by se totiž stát, že se po vyprání džíny NEVRATNĚ srazí na délku o 10 a v pase až o 5 cm, což by bylo pro většinu majitelů asi poměrně smrtící. Později se potvrdilo, že tyto údaje jsou trochu adsazené, ale ne o moc (viz tabulka níže). Podobně velká čísla uvádí i třeba
Evisu pro svůj prémiový
No.1 Special model.
Tomuto jednorázovému zmenšení se dá předejít procesem zvaným Soaking (česky asi nasáknutí). Soaking zajistí, že se džíny srazí, ale ne o moc. Záleží na teplotě vody, ve které džíny vykoupeme. Studená voda má na zmenšení menší vliv, s přibývající teplotou je zmenšení větší. Dalo by se to přirovnat k tomu, že když vyperete např. vlněný svetr na teplotu, která je vyšší než doporučená, svetr se srazí a už se nikdy nevytáhne.
|
Ano, Momotaro Vintage vskutku soaking potřebují, jinak je jejich tvar poněkud neotesaný |
Žádná věda to není, džíny otočíte naruby a pokud možno vyhladíte např. na dně vany, popř. zatížíte, aby zůstaly celé ponořené daný čas. Poté je vyndáte, otočíte zpět do normální podoby a necháte zvolna uschnout. Někteří popisují proces soakingu pouze tak, že džíny strčí do kýble s vodou, ale to si nejsem jist, co z kýble pak vytáhnou. Vedlejším efektem soakingu je také to, že se džíny částečně zbaví škrobu, který se používá pro zpevnění při procesu tkaní denimu.
|
Vana je jistota, pro džíny i pro unavené tělo |
Já jsem provedl první soaking asi po 2 měsících nošení. Někteří tvrdí, že se nesanforizované džíny mají namáčet ještě před prvním nošením. Já osobně si to úplně nemyslím.
Změřil jsem několik základních hodnot před i po soakingu, rozdíly jsou vidět v tabulce. Hodnoty po soakingu se maličko zvýší postupným nošením v dalších dnech. Principem soakingu je, že se pak nošením zvětší pouze ty části, které jsou namáhány, jako např. v pase nebo přes stehna. Na délku jsou namáhány jen minimálně tudíž se i minimálně změní délka nohavic.
Rozdíly před a po prvním vypráním tedy nebyly nijak razantní a tudíž mohu spokojeně pokračovat v nošení svých Momotaro bez fyzických obtíží, které by bezesporu nošení džín malých přineslo. A to je důležité!
Bylo by zde dobré zmínit i tvorbu fajnšmekrů z Indigofera Prima Jeans, kteří sanforizovaný a nesanforizovaný denim kombinují s velmi zajímavými výsledky.
|
Detail kapsy na košili Fargo GreyBlue Twill Washed |
|
Zadní kapsa Indigofera Ray GreyBlue, seprání Computer Blue |
Zboží zde zmíněné bude již VELMI brzy k mání v eshopu
Denim Heads.
|
Náhled e-shopu |